Ačkoli je Josef Vejvoda z Prahy, tak v posledních letech jej nejvíce znají veteránisté z Liberecka, kde má svou milovanou chalupu. Nejen, že Pepík Vejvoda na chalupě sbírá a renovuje historické motocykly (má téměř komletní výrobní řadu motocyklů ČZ i Jawa) ale opečovává i obsáhlou sbírku dnes již historických jízdních kol. Vždyť na jízdních kolech začínal závodit a až posléze, na přelomu padesátých let přešel na závody motocyklů. Hned od počátku svých závodů na 
motocyklech začal pravidelně vyhrávat a byl velmi silným konkurentem i legendárnímu Frantovi Šťastnému. Za jeho antikomunistické názory, které nezkrýval ani na veřejnosti, jej ale tehdejší vládnoucí strana v padesátých letech násilně na několik let odklidila do kriminálu a uranových dolů. Tím bohužel jeho vzrustající motocyklová hvězda násilně uhasla.
Ačkoli již na svém hřbetě nese osm křížků, je Pepík Vejvoda stále velmi čilý a pokud mu to čas a zdraví dovolí, nevynechá jako startér, nebo alespoň jako divák, různé jízdy historických automobilů a motocyklů, které na Liberecku pořádá vratislavické Automuzeam, Semilský Tatra Club, nebo třeba i Podještědský klub historických vozidel. Mnoho veteránistů z tohoto regionu již Pepík pozval na svou chalupu, kde se s návštěvníkynadšeně podělil o své klenoty a prohlídku vždy doplnil neskutečně odborným a kvalitním výkladem teměř o všech svých sběretelských exponátech.
Sám Pepík prohlašuje, že aby všechny své plány renovací motocyklů a doplnění sbírek stihl, bude muset žít alespoň do 105 let.
Všichni mu to z celého srdce přejeme. Pepíku, drž se !!!
