První rozhovory o zavedení výroby vozidel v Rýnovicích se uskutečnily na tehdejším generálním ředitelství čs. závodů všeobecného strojírenství v červnu 1951. Pro výrobu se počítalo s tehdejšími výrobními podniky Elektro Praga Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Elektro Praga Mnichovo Hradiště, Rotex v Liberci - Hanychově, Pojizerské závody bavlnářské v Loukově.
Vlastní výroba byla zahájena ve všech lokalitách na podzim 1951, podnik Elektro Praga byl však zrušen listinou ministerstva všeobecného strojírenství až 27. listopadu 1951 a stejnou listinou (avšak se zpětnou platností ) od 1. října 1951 byly zřízeny odštěpné závody AZNP Mladá Boleslav v Rýnovicích, v Mnichově Hradišti a v Liberci Hanychově. Gesci za zavedení automobilové výroby v nových lokalitách převzaly AZNP Mladá Boleslav. Zvládnutí rozběhu výroby vzbuzuje úctu i po letech, vždyť už v roce 1952 bylo vyrobeno 971 kompletních motorů a 931 vozových jednotek.
Ke konci roku 1952 končí gesce AZNP Mladá Boleslav za výrobu nákladních automobilů v nových lokalitách a 1.ledna 1953 vzniká národní podnik LIAZ v Rýnovicích s odštěpnými závody v Mnichově Hradišti a v Liberci Hanychově.
Že v tom tenkrát měli soudruzi pořádný guláš svědčí skutečnost, že z účinností od 1.1.1954 byl tento podnik po jednoročním působení zrušen a vznikly opět tři samostatné podniky se stejným názvem LIAZ v původních lokalitách. Tato nepromyšlená a racionálně neodůvodněná změna přinesla obrovské potíže od řízení výroby, vývoje, prodejů, vyřizování reklamací apod. Velmi brzy se ukázalo, že je nesmysl rozdělit technickou politiku, servisní činnost a celou řadu dalších činností. Proto bylo nakonec komplikované organizační uspořádání k 1.1.1958 odstraněno a znovu vznikl jednotný podnik LIAZ. Nově k němu byla přiřazena Slévárna v Liberci – Ostašově, kde se nacházely i původní výrobní prostory první Liberecké automobilky RAF.
V té době LIAZ, byla ukončena výroba kapotových nákladních vozů Škoda 706 R a autobusů Škoda 706 RO a přešlo se na modernější bezkapotové provedení pod označením Škoda 706 RT a RTO, nazývané také „Trambus". Po několika letech byla výroba autobusů převedena do n.p. Karosa ve Vysokém Mýtě, kam však byly z n.p. LIAZ dodávány jak motory, tak i nápravy a další komponenty podvozku. LIAZ se nadále věnoval pouze výrobou nákladních automobilů.
Od roku 1958 se podnik stále rozšiřoval, přičleňováním dalších závodů a provozů. Přibyly podniky v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově. Tento proces byl ukončen v roce 1974, kdy do svazku n.p. LIAZ byl zařazen závod Holýšov. Od roku 1974 až do roku 1989 se podnik Liaz členil na deset závodů s více než 11000 pracovníky. Roční výroba vzrostla z 931 vozů v roce 1952 na cca 13600 vozidel v roce 1975.
Právě v o
pravárenských dílnách n.p. LIAZ Holýšov proběhla renovace jediného dochovaného nákladního automobilu RAF a i když značná část karoserie musela být vyrobena znovu, je dnes tento automobil součástí vzácné výstavní expozice Národního technického muzea v Praze.
V roce 1985 byl právě LIAZ prvním československým zástupcem na dnes velmi slavné automobilové soutěži Paris –Dakar. Při svém prvním startu skončil jablonecký LIAZ 100 Dakar na krásném 14. místě.
Nákladní automobily LIAZ se v regionu RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci Socialistických států) velmi dobře prodávaly a tak prosperoval i n.p. LIAZ. Po roce 1989 se však trh RVHP rozpadl a tím ztratila automobilka LIAZ odbyt. Výroba se postupně utlumovala a v roce 2001 skončila firma v konkurzu.
I přes smutný konec, je dodnes mnoho motoristických fandů a bývalých řidičů nákladních automobilů, kteří na automobily LIAZ nedají dodnes dopustit.
1. května 2013 uspořádá AUTOMUZEUM.CZ v areálu vratislavického pivovaru Konrad již II. ročník setkání LIAZáků. Vedle setkání bývalých zaměstnanců n.p. LIAZ zde proběhne i výstava nákladních automobilů Škoda 706, LIAZ a autobusů Škoda 706 RO a RTO. Chybět nebudou ani vozy LIAZ Dakara autogramiáda některých z bývalých jezdců.
Více informací najdete na: Sraz LIAZáků.