V Liberci jej uspořádal nově založený Autoklub Liberec, pod vedením tehdejšího ředitele, Františka Helikara. Organizačně mu asistoval Stanislav Anderle, Leopold Lancman a Míla Štípek. Na start prvního poválečného motocyklového závodu v Liberci se na Husově třídě, ale i dalších ulicích města, kudy závod vedl, sešlo několk tisíc diváků, kteří lemovali téměř celou 3 521 metrů dlouhou trať. Povrch trati okruhu byl velmi pestrý, od betonového povrchu, přes asfalt a dlažbu až po uválcovaný štěrk. Závodníci tak museli prokázat opravdu značnou dovednost ovládat své rychlé stroje.
Na závody bylo přihlášeno 207 jezdců, ale nakonec jich odstartovalo 150, což i tak zaručovalo velmi napínavé boje v šesti vypsaných kategoriích, po celé nedělní odpoledne. Místní tisk psal, že ačkoli vstupenka na tribunu stála 100.- Kčs a k sezení 50,- Kčs, navštívilo tyto závody až 60 000 diváků. Vstupné k stání okolo trati stálo 26,- Kč.
Absolutním vítězem se stal Antonín Vitvar z Nové Paky na stroji Jawa 500. Ve třídě 250 ccm vyhrál František Juhan a ve třistapadesátkách Václav Bubeníček, oba z Prahy. Špatně si nevedl ani liberecký závodník Karel Pomikálek, který v juniorech skončil třetí ve třídě 350 ccm.
Tímto závodem se v Liberci začala následující dvacetiletá tradice Libereckého okruhu.
Automuzeum hledá i amatérské fotografie z tohoto závodu.