Do centra soutěže, na zámecký Dvůr Lobeč známý především z každoročního červnového Veteránského rojení, přijelo v pátek 25.2.2011 po poledni 30 historických automobilů z let 1946 - 1985 z původně přihlášených 33 posádek. Většina přijela především proto, aby zde již konečně zahnala dlouhý zimní veteránský "absťák". Většina účastníků se již znala z minulého ročníku "Kokořínska" nebo i jiných podobných akcí a tak vzájemné setkání bylo i přes probíhající mrazivé podnebí vřelé a příjemné.
Téměř všichni co do Lobče přijeli, se vyznačovali komicky červenými nosy, které však ale neměli z přemíry požitého alkoholu ani pro snahu konkurovat cirkusovým klaunům. Bylo to jen proto, že právě to jejich historické auto za právě probíhající "arktické zimy" zrovna moc netopí. Venku je přitom sice krásně slunečno ale i přesto teploměr ukazuje jen okolo -6 stupňů. A při noční etapě to bude až dvojnásobek. Po nezbytné registraci a nalepení startovních čísel se proto všichni účastníci i bez nezbytných pokynů srocují v zámeckém sále Dvoru Lobeč, kde v krbu plápolá příjemný a hlavně teplý oheň.
Po drobném občerstvení, většinou u řidičů horkým čajem a spolujezdců výborným punčem nebo grogem, a následující krátké ale nezbytné rozpravě, se začali všichni účastníci trousit zpět na nádvoří ke svým vozům. V 16.00 hodin se totiž na nádvoří lobečského dvora chystal start prvního vozu. I přes třeskutý mráz se již všichni nemohli dočkat první asi 120 km dlouhé etapy u které byl předpoklad, že alespoň polovina se pojede už za tmy. Prozatím ostré zapadající slunce spíše oslňovalo než hřálo, ale netrpělivým účastníkům to náladu rozhodně nepokazilo.
Po odmávnutí startovním praporem již ale nastal skutečně tvrdý boj se šipkovým itinerářem o správný směr a s ubíhajícím časem souboj o minuty, vteřiny a sekundy. Ačkoli zde již jely všechny posádky opravdu jen sami na sebe, přetrvávala přátelská a veselá nálada. Bylo to znát i v momentech, kdy se díky záludnosti pořadatelů posádky na trati, ač jeli všichni správně, vzájemně potkávali a klamali tak se tak navzájem, kudy vlastně vede ta správná cesta. Bylo vidět, že občas skutečně někdo "zakufroval" nebo se na některé křižovatce velice dlouho rozmýšlel, až jej dojel další účastník startující o minutu později a ukázal mu svým vozem správný směr. Někteří ale byli tvrdohlaví a tak se i několikrát otáčeli.
Namísto plánovaného sněhu, který obvykle v únoru bývá na těchto silničkách okolo Kokořínska, leželo tentokrát akorát mnoho prachu a drobného štěrku z posypů uskutečněných v minulých měsících. Jediným, trochu zimním a nečekaně kritickým úsekem byl jenom průjezd jedním zalesněným údolím, kde v několika zatáčkách na soutěžící čekal nečekaný a nepříjemný led. Naštěstí všem, byť mnohdy jen s trochou ostřejších reakcí, se tento úsek podařilo i při přicházejícím stmívání bezpečně a řádně projet. Byl totiž před koncem měřeného úseku, kde bylo podmínkou dodržovat předepsaný průměr.
Pak již padla tma, nedalo se moc fotit a tak jsem ponechal soutěžící posádku svému osudu a vrátil se zpět na Dvůr Lobeč, k sálajícímu krbu. Po dvacáté hodině se již začali posádky trousit do cíle. Ač byla většina náležitě promrzlá, mluvili o projeté etapě s nadšením a velkou zábavou, která se po večeři protáhla až do pozdních nočních hodin ...
Bohužel, hned první den odpadlo několik posádek. Pro škodolibé potěšení některých především velký favorit, Mirek Krejsa. Ten si zřejmě ani za jízdy neodpustil náležité hodování, neboť jak po příjezdu na Lobeč vykládal "zlomila se mi vidlička a spadla do převodovky", kde pak již fungovala jenom dvojka. Cíl prvního dne neviděl ani krásný Jaguar S-Type pana Hausnera, údajně pro technickou závadu spolujezdkyně. A na závěr dorazila se do cíle dovlekla skutečně jen silou své neuvěřitelné vůle a s elektrikou rozžhavenou do červena Škoda 130 Rapid pana Beneše. Stejně mám ale takové podezření, že pan Beneš dal raději zbaběle přednost zimním radovánkám na horách než zimnímu poletování po kokořínských silnicích v prachu a mraze, neboť jeho výmluvy nejprve na vadný přívod benzínu a poté na elektriku byly víc než podezřelé !!! Asi se zalekl raketově stoupajících cen benzínu. Problémy měla i veliká Tatra 603 ale nakonec se přeci jen umoudřila a v sobotu se na startu zase objevila.
Fotografie: Renata Vítková a Milan Bumba