Byli jsme potěšeni, že i přes velmi nepříjemné zímní počasí naše pozvání k besedě bývalý úspěšný automobilový jezdec Jiří Bergr přijal i přesto, že po těžké havárii při závodech do vrchu ve Zvolenu v roce 1978 zůstal upoután na invalidní vozík. Nejprve účastníci shlédli filmový dokument natočený libereckým motoristickým nadšencem Jaroslavem Vojtěch. Komentář a rozhovor s Bergrem ztvárnil herec Pavel Nový, který okusil osobně jak automobilové závody, tak i rehabilitaci podobnou té, kterou si prošel Jirka Bergr. Na rozdíl od Bergra to však Pavel „rozchodil".
Jiří Bergr, pak odpovídal na řadu otázek a medailon i částečně dovyprávěl. Třeba okolnosti zmíněné tragické nehody, kdy se mu zasekl plyn u Škody 110 RC, trefil strom a absolvoval šest kotoulů panna – orel. Skončil asi šedesát metrů od závodní trati pod úrovní silnice: „Nejdříve trvalo řadu minut, než zjistili, že jsem jim neprojel cílem. Pak mě začali hledat, zoufalým 
způsobem mě dolovali ze zdemolovaného auta – byl jsem při vědomí, takže jsem to všechno vnímal. Pak mě naložili do sanitky, tedy do dvanáctsettrojky, které při cestě do nemocnice došel benzín. Donesli kanystr a z nějakého papíru udělali trychtýř. Když mě rentgenovali, tak jsem jim spadl s poraněnou páteří na dlažbu. Jedinou péči pak bylo čtrnáctidenní ležení v nemocnici ve Zvoleni, až poté dostali nápad mě převézt do Hradce Králové. To už ale bylo pozdě...", vzpomínal na osudové okamžiky závodník, který byl v civilním zaměstnání geodet a mezi jeho díla patří i trasa rychlostní silnice R 10 z Liberce do Prahy.
Jedna z otázek se týkala jeho úspěchů na bedně. „Postupem času pro mě nebylo neobvyklé, že jsem byl na stupních. Když vydržela technika, tak jsem zpravidla končil na stupních. Nejvíce si však cením druhého místa ve třídě při Ecce Homo, kde 
mě porazil pouze Josef Michl. Vážím si i jedenácté příčky při GP Brno, která se jela ještě na starém okruhu. No a dvanácté místo absolutně s kupátkem třídy A2 1150 na Vyskeři v roce 1978 z více jak osmdesátky klasifikovaných bylo také úžasné. Za mnou skočily formule Easter s jezdci jako Rosický, Mlček, formule Škoda s Fešárkem, Šustrem, nebo jedenáctsetpadesátky a třináctistovky s Hankem, Doležalem, Babákem, Janebou, Ponerem Charouzem a dalšími."
Zajímavé bylo i vyprávění o přátelství s bývalým, dnes už nežijícím, jezdcem formule 1, Clayem Regazzonim a jeho rodinou. Právě Jiří Bergr napomohl tomu, že Clay 
Regazzoni dvakrát startoval, již s ručním ovládáním, na slavné soutěži Paříž – Dakar s nákladnímautomobilem Tatra. Všechny příhody nejen ze závodnického života, posluchači odměnili na závěr velkým potleskem. Jiří Bergr se stal po roce 1989 významným činovníkem Autoklubu České republiky. Je dodnes předsedou Výboru zdravotně postižených motoristů v AČR. Dá se říci, že tato práce je velkou náplní jeho současného života a přitom mu již táhne na osmdesát. Řadu let je Bergr rovněž hlavním iniciátorem Mezinárodného mistrovství republiky automobilových závodů handicapovaných motoristů.
Velmi výstižný medailonek napsal v kníze Historie československých rallye – 1. díl o Jiřím Bergrovi autor této publikace Pavel Vydra:
Jiří Bergr
Všestranný závodník, který v jeden čas měl první výkonnostní třídu pro rally, závody do vrchu i na okruzích. Bohužel v roce 1978 při závodech do vrchu ve Zvoleni doplatil na technickou závadu, když se mu zasekla plynová klapka na karburátoru. Přitom v prvním tréninku zajel nejrychlejší čas. Těžce havaroval a i „díky zásahu lékařů" zůstal upoután na invalidní vozík. Na automobilový sport v žádném případě nezanevřel a stal se velkým propagátorem závodů invalidních řidičů, v posledních letech je i členem prezídia Autoklubu ČR. V roce 1985 pozval na návštěvu do Čech špičkového pilota Formule 1 Claye Regazzoniho, který zůstal ochrnutý rovněž po automobilové havárii. Závody a soutěže začal jezdil v sezóně 1967 s tisícovkou embéčkem. Následovalo kupátko a poté rodinný Fiat 1300 SL. V roce 1973 spolu s Vlastimilem Halbichem a ing. Procházkou založili AMK Geodezie Liberec.
Z jeho výsledků lze vyzvednout především absolutní vítězství na domácí Rallye Liberec 1974 se spolujezdcem Stanislavem Martinem, už v roce 1971 dojel druhý ještě jako spolujezdec V. Halbicha v Rallye Most. Největší úspěchy však slavil v závodech do vrchu. V roce 1975 se stal vícemistrem v M ČSR (A4 1150) a ve federálu 1976 byl čtvrtý. V roce 1977 mu patřila v početné třídě A2 1150 čtrnáctá příčka, když získal body při třech závodech. Stupně vítězů vybojoval například v těchto závodech: 1975 – 1. Záskalí, 2. Malá Skála, 1976 – 3. Baba, 3. Semily,3. Záskalí, 1978 – 3. Vyskeř. Jiří Bergr hrál také stolní tenis a je velkým fandou libereckého hokeje, volejbalu i košíkové.
Jiří Bergr se stal automobilovým závodníkem koncem šedesátých let a od počátku své závodní kariéry byl velmi úspěšný. Závodil na okruzích i závodech do vrchu a jeho závodním nářadím byly vozy Škoda a Fiat. Vzhledem k tomu, že pozice Libereckého Automoto Klubu již obsadili jiní úspěšní jezdci, dokázal Bergr přesvědčit svého zaměstnavatele, aby pod hlavičkou svého podniku zřídil další liberecký autoklub. Tak vznikl Automotoklub Geodezia Liberec.
Prvním závodním vozem Jirky Bergra byla Škoda 100, kterou si sám upravil pro soutěže, neboť si nejprve musel vyjezdit patřičnou třídu.
Bohužel v roce 1978, při závodech do vrchu na Slovensku Jiří Bergr nešťastně havaroval a nadále zůstal upoután na invalidním vozíku. Na automobilové závody ale nezanevřel. Seznámil se se stejně postiženým jezdcem Formulie 1, Clayem Reggazonim, který za ním dokonce přijel počátkem osmdesátých let i do Liberce a po čase se Jiří vrátil i k závodům automobilů, kdy řídil vůz Škoda Favorit Pick Up upravený na ruční ovládání.
Dodnes je Jiří Berger vysokým činitelem Autoklubu Ćeské republiky a každoročím pořadatelem automobilových závodů invalidů.
Fotografie použity z archivu J. Bergra, P. Vydry, i Dnes, Deník.