Poslední etapa vloni rozhodovala o vítězích celkových i ve Vojtově třídě. V celkovém pořadí tomu bylo i letos. Tam kde vloni o celkové vítězství přišel Emilio Velazquez na Studebakeru, ačkoli do etapy vjížděl na vedoucí pozici, dokázal letos právě Velazquez rozhodnout, byť etapu startoval na prvním místě Francouz Hillaire Demiron. V obou třídách, v nichž startují naše posádky, bylo o prvenství víceméně jasno, a tak se oba Češi soustředili na to, aby se s Carrerou rozloučili spolehlivým a důstojným výkonem.
Vojta Štajf skončil v klasifikaci poslední etapy znovu těsně druhý za Martinem Lauberem s Alfou Romeo. V jedné z vítězných erzet dosáhl dokonce osmého nejrychlejšího času za šesticí Studebakerů! "Je pěkné, že jsme mohli letošní Carreru tak dobře zakončit. Ba dokonce, nebyli jsme daleko od vítězství, ale zároveň ani od úplné zkázy. V jedné z erzet nám zhasl motor a začal vařit benzín, tedy podobné problémy, které trápily Petra Kačírka.
Naštěstí se podařilo brzy znovu nastartovat a pokračovat v jízdě. Ztratili jsme tam snad 15 nebo 20 sekund, které nám ve vítězství v etapě nakonec chyběly. I tak jsem ovšem rád, že po překonání kritických technických problémů v úvodních dvou etapách jsme zbylých pět vždycky dokončili na pódiu ve třídě a i když jsme letos nevyhráli a konkurence byla těžší než vloni, jsem názoru, že jsme dokázali reprezentovat důstojně a žádnou ostudu jsme v Mexiku neudělali. Vědí to i pořadatelé a po dvou letech už nás berou tak trochu jako členy vlastní rodiny," řekl Vojta Štajf v cíli.
Jaká tedy byla letošní Carrera svými specifickými podmínkami? "Byl to určitě těžší ročník než vloni, minimálně i kvůli teplotám. Loňská Carrera byla podle pamětníků nezvykle chladná, ale nám to vyhovovalo. Je možné, že vysoké teploty stály za velkou částí našich problémů s motory. Musíme s Petrem oba poděkovat mechanikům, kteří denně dřeli do úmoru, spali maximálně hodinu až dvě každou noc, a ještě se museli denně přesouvat s doprovodnou technikou do servisních zón na čas a do cíle etapy. množstvím překážek, které jsme museli překonat, byla tahle Carrera opravdu mimořádná," uzavírá Vojta.
Poslední etapu si, na rozdíl od těch předchozích, Petr Kačírek náležitě užil, jako by benzinové soužení dnů proběhnuvších zůstalo zapomenuto: "Konečně jsme si pořádně zazávodili, auto v nejtěžší etapě ročníku po nejdelších erzetách fungovalo a já odešel ze soutěže s přece jen lepšími pocity, než s jakými jsem se vracel z jednotlivých 
etap. Znovu jsme dokázali dojíždět na pomezí první dvacítky a někdy jsme dokonce zajeli lepší čas než Vojta. Ale nic to nemění na tom, že teplotami a kumulujícími se problémy, jimž se konec konců nevyhnul nikdo, to byla velmi těžká Carrera a přiznám se, že byla těžší, než jsem si ji po loňském mnohem hladším průběhu představoval. Velké poděkování patří mechanikům za jejich obětavou činnost, na mém autě bylo dost práce, ale jsme v cíli, takže snad - konec dobrý a všechno dobré," shrnuje Kačírek.
český tým se nyní přesouvá do Mexico City. "Pozor, letos je drobná, ale příjemná změna. Dostalo se nám možnosti naložit náš kontejner s materiálem a závodními vozy už v cílovém Durangu, přepravní firma převeze náš cenný materiál do Veracruz sama. My se tak můžeme v klidu přesunout do Mexico City a připravit se na odlet domů, není třeba se trmácet na jih do Veracruz a zpět," uzavírá Kačírek.
V letošním ročníku tohoto slavného a náročného závodu napříč Mexikem, oproti loňsku již nestartovala česká posádka také s Porsche 911, ale i přesto to byla krásná připomínka na prvního Čecha na startu závodu Carrera Paamericana, kterým byl v roce 1953 Jaroslav Juhan.